|
Velikonoční Triduum a Boží hod velikonoční 2026
2. 4. 2026 ZELENÝ ČTVRTEK
†††
Myšlenky na čtvrtek 2. 4. 2026:
† Některé příběhy nejsou šťastné, ale mohou šťastně skončit ... (Páter Vojtěch Kodet
† Někteří lidé si myslí, že bychom neměli Boha prosit o příliš mnoho věcí, je to prý sobecké. Bůh ale chce, abys ho prosil. Když neprosíš, neuvolňuješ svou víru. Musíš se naučit modlit odvážné modlitby, věřit Bohu a očekávat od něj větší věci. ... (Slovo pro každý den)
† Chci svým životem docenit dar Kristova těla a krve tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji? ... (Komentář: 1 Kor 11,23-26)
†††
Zelený čtvrtek:
† Na Zelený čtvrtek začíná velikonoční triduum. Má nám připomenout poslední večeři, při níž Pán Ježíš v noci, kdy byl zrazován, ukázal všechnu svou lásku do krajnosti těm, které zachovával ve světě. Obětoval Bohu Otci svoje tělo a svou krev pod způsobami chleba a vína, dal je apoštolům k požívání a přikázal jim a jejich nástupcům v kněžství, aby to konali na jeho památku.
† Všechna pozornost mysli má být obrácena k tajemstvím, která se ve mši připomínají - ustanovení eucharistie, svátosti kněžství a přikázání Páně o bratrské lásce.
† Během Bohoslužby, při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu", se silně rozezvučí zvony a poté skončení utichnou až do velikonoční vigilie v sobotu v noci. Jejich funkci nahradí klapače. Současně se až do sobotní vigilie odmlčí varhany i jiná doprovodná hudba. V mnoha vesnicích po tyto dny pak místo zvonů ohlašují čas děti s klapači, procházejí každou hodinu obcí.
† Na Zelený čtvrtek se během mše svaté koná mytí nohou vybraným mužům, které naznačuje službu a lásku Kristovu, neboť on přišel, aby sloužil, a ne aby se jemu sloužilo.
† Při svatém přijímání je vhodné, aby jáhni nebo akolyté nebo mimořádní přisluhovatelé převzali z oltáře eucharistii a potom ji zanesli nemocným do jejich domů, aby i oni se mohli plněji spojit v jedno s církví, slavící toto tajemství.
† Po skončení mše se obnaží oltář a kříže v kostele se zahalí červenou nebo fialovou rouškou, nestalo-li se tak již v sobotu před pátou nedělí postní. Před obrazy svatých se nerozžíhají světla.
† Nejsvětější svátost se po mši svaté slavnostně uloží do uzavřeného svatostánku nebo skřínky a věřící pak v hlubokém smutku nějakou dobu společně před ní adorují.
† Začal den památky umučení Páně.
†††
†††
|
3. 4. 2026, VELKÝ PÁTEK
†††
Myšlenky na pátek 3. 4. 2026:
† Ke zralosti patří umět rozlišit, s čím je třeba se smířit a s čím se naopak smířit nesmíme a máme s tím bojovat. ... (Páter Vojtěch Kodet)
† „Požádej, a národy ti předám do dědictví…“ (Žalm 2:8). To je odvážná modlitba! Jestliže ti ale Bůh říká, aby ses takto modlil, je to proto, že je ochoten takovou modlitbu vyslyšet. ... (Slovo pro každý den)
† Pro jeho poslušnost jsem spasen, zachráněn. Nevzpouzím se však této záchraně? Opravdu nechci jeho „se slzami pronesené vroucí modlitby“ zmařit svou lhostejností a neposlušností! ... (Komentář: Žid 4,14-16; 5,7-9)
†††
Velký pátek:
† V tento den, kdy náš Velikonoční Beránek – Kristus – je obětován, církev uvažuje o umučení svého Pána a Ženicha, uctívá kříž, připomíná si své zrození z Kristova boku, když umíral na kříži, a modlí se za všechny lidi.
† Velký pátek je dnem pokání závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem zdrženlivosti a újmy, věřící tráví den v hlubokém smutku a rozjímání.
† Slavení svátostí se tento den přísně zakazuje, vyjma svátost pokání a pomazání nemocných. Pohřeb se má konat bez zpěvu, bez varhan a bez zvonění.
† Památka umučení Páně se nemá slavit po 21. hodině, ale v odpoledních hodinách, přičemž liturgické slavení památky umučení Páně - bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání - se má zbožně zachovávat.
† Kněz a přisluhující přicházejí k oltáři v tichosti, beze zpěvu.
† Po příchodu k oltáři pozdraví kněz a přisluhující oltář hlubokou úklonou a vrhnou se na tvář.
† Pašije podle Jana se zpívají nebo čtou stejným způsobem jako předcházející neděli. Po skončení pašijí ať se koná homilie a po ní může kněz vyzvat věřící ke krátké modlitbě a rozjímání.
† Každý z věřících má mít příležitost uctít kříž
† Pobožnosti, jako je křížová cesta, průvody a připomínka bolestí blahoslavené Panny Marie se nemají opomíjet. Texty a zpěvy mají být přizpůsobeny duchu liturgie tohoto dne, doba těchto pobožností má být přizpůsobena době hlavních bohoslužeb, aby bylo zřejmé, že liturgický obřad svou povahou daleko převyšuje všechny pobožnosti.
† V noci z pátku na sobotu pak věřící "bdí" u Kristova hrobu, adorují a modlí se.
†††
†††
|
4. 4. 2025 BÍLÁ SOBOTA - VIGILIE
Svátek slaví Ivana a Bílá sobota.
†††
Myšlenky na sobotu 4. 4. 2025:
† Pravá svoboda je naprosto nezávislá na vnějších limitech, které nám dávají druzí. ... (Páter Vojtěch Kodet)
† Ježíš nasytil pět tisíc lidí pěti chleby a dvěma rybami - je Bohem rozmnožování. Může rozmnožit tvůj čas a pomoct ti, abys toho stihl víc. Může rozmnožit tvou moudrost a pomoct ti dělat lepší rozhodnutí. Bůh nechce, aby ses spokojoval s pouhým přežíváním, chce, aby se ti dařilo. ... (Slovo pro každý den)
† Ponoření do vody je příslibem nového života. Chci začít tento život již od této chvíle! Sjednocen s Pánovým osudem… ... (Komentář: Řím 6,3-11)
Menu na Bílou sobotu »
†††
Bílá sobota:
† V noci po Velkém pátku a na Bílou sobotu věřící "bdí" u Kristova hrobu, adorují a modlí se, uvažují o jeho umučení a smrti, a také o jeho sestoupení mezi mrtvé. Očekávají v modlitbě a postu jeho vzkříšení a neslaví mši svatou
† Svaté přijímání se může v tento den podávat jenom při zaopatřování jako viatikum. Má se odmítnout slavení svatby i jiných svátostí, vyjma svátost pokání a pomazání nemocných.
†††
Velikonoční Vigilie:
† Sobotní noc je zasvěcena Pánu. Slaví se Vigilie, která připomíná svatou noc, kdy Pán vstal z mrtvých, a která je považována za "matku posvátných vigilií". Církev s bdělostí očekává vzkříšení Pána a slaví svátosti uvádějící do křesťanského života.
† Všechny obřady velikonoční vigilie se konají v noci - nezačínají před začátkem noci a končí před nedělním svítáním. Věřící se scházejí po setmění pokud možno mimo kostel, kde je připravena hranice k posvěcení nového ohně, jehož plamen má být takový, aby opravdu mohl rozehnat tmu a osvítit noc.
† Přichází kněz s holou velikonoční svící - paškálem, kterou pomocí symbolů a slov vysvětí a pak jej od ohně zapálí
† Uspořádá se průvod, jímž lid vstupuje do temného chrámu, v jeho čele je jedině rozžatý paškál. Světlo z paškálu se postupně šíří rozsvěcováním svící, které všichni drží v rukou a jeden od druhého si je zapalují; světla jsou ještě zhasnutá.
† Jáhen (v případě nutnosti celebrující kněz, nebo jiný zpěvák) zpívá krásný velikonoční chvalozpěv, který vypráví velkou lyrickou básní o celém velikonočním tajemství vsazeném do plánu spásy.
† Druhou část vigilie tvoří čtení z Písma svatého o velkolepých skutcích dějin spásy prokládané zpěvem responsoriálních žalmů. Posvátné ticho a modlitby celebrujícího kněze napomáhají věřícím, aby o nich v klidu uvažovali. Čte sesedm starozákonních čtení ze Zákona a proroků a dvě čtení z Nového zákona, a to epištola a evangelium.
† Po čteních ze Starého zákona se zpívá chvalozpěv "Sláva na výsostech Bohu" při kterém se rozeznějí zvony, doposud mlčící, nebo nahrazované klapači a naplno se rozsvítí tlumená světla. Ihned následuje vstupní modlitba, a tak se přejde ke čtení z Nového zákona. Čtou se povzbudivá slova Apoštolova o křtu, kterým jsme vštípeni do Kristova velikonočního tajemství. Potom všichni povstanou a kněz třikrát zazpívá "Aleluja", přitom pokaždé zvyšuje hlas a všichni po něm opakují. Je-li třeba, může toto "Aleluja" zazpívat žalmista nebo zpěvák, lid pak opakuje toto zvolání mezi jednotlivými částmi žalmu 117, který apoštolové tolikrát citovali při hlásání velikonočního poselství. Potom jako vrchol celé bohoslužby slova je zvěstováno evangelium o vzkříšení Páně. Po evangeliu ať následuje homilie, třeba jen krátká, ale nemá se vynechat.
† Třetí část vigilie je křestní bohoslužba. Přechod Kristův i náš se nyní slaví ve svátosti. Plně je to vyjádřeno v těch kostelích, které mají křtitelnici, a tím více, když se slaví uvedení dospělých do křesťanského života nebo aspoň křest dětí. Avšak i když se křest nekoná, přece se ve farních kostelích má světit křestní voda. Následuje obnova křestního vyznání, kterou celebrant uvede krátkým vybídnutím. Věřící přitom stojí s rozžatými svíčkami v rukou a odpovídají na otázky. Potom jsou pokropeni vodou; tak jim úkony i slova připomenou křest, který přijali. Kněz prochází kostelem, kropí lid a všichni přitom zpívají antifonu "Viděl jsem pramen vody" nebo jiný zpěv mající křestní charakter.
† Čtvrtá část vigilie je slavení eucharistie, je to zároveň její vyvrcholení, protože v plném významu je eucharistie svátost velikonoční, totiž památka oběti na kříži a přítomnost vzkříšeného Krista, dovršuje uvedení do křesťanského života a dává okusit prožívání věčných Velikonoc. Nekoná se ve spěchu; je třeba, aby všechny obřady a slova měly i navenek co největší působivou sílu. K dosažení plnosti znamení eucharistie se doporučuje přijímat ji pod způsobem chleba a vína.
« zpět na obsah tridua
†††
|
5. 4. 2026 SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
†††
Myšlenky na neděli 5. 4. 2025:
Pokud se opravdu otevíráme Božímu působení, musíme doufat, že i v našem životě se může něco změnit, že není pravda, že vše bude osudově pokračovat a pro nás se neobjeví nic nového. Doufat znamená věřit, že tentokrát to bude jiné, i když jsme věřili už stokrát a pokaždé se zklamali. Jestliže přes to všechno doufáme, Bůh nám přijde na pomoc. Žádný pokus, ani když vyšel naprázdno, není marný a zbytečný, pokud je upřímný. „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Iz 40,31). Takto šly pravděpodobně ke hrobu i ženy... (Nedělní čtení)
Menu na Boží hod velikonoční »
†††
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně:
† Mše velikonoční neděle má být slavena co nejslavněji. Jako úkon kajícnosti ať se dnes vhodně použije kropení vodou posvěcenou na velikonoční vigilii a přitom ať se zpívá antifona "Viděl jsem pramen vody" nebo jiný zpěv křestního charakteru. Touto vodou se také naplní kropenky u vchodu do kostela.
† Kde je to zvykem, nebo je-li vhodné to zavést, ať se v tuto neděli zachovává tradice tak zvaných křestních nešpor, při nichž se za zpěvu žalmů koná průvod ke křtitelnici.
† Paškál má své místo buď u ambonu nebo u oltáře; má se rozžíhat aspoň při všech slavnějších liturgických obřadech v této době: ve mši, při ranních chválách a při nešporách, a to až do neděle Seslání Ducha svatého. Po jejím skončení ať se paškál s úctou uschovává u křtitelnice, aby se od něj při udělování křtu rozsvěcovaly svíčky pokřtěných. Při pohřbech ať se paškál postaví u rakve, aby naznačoval, že pro křesťana je smrt jeho osobním přechodem do věčnosti. Jinak ať se paškál nerozsvěcuje ani nenechává v presbytáři mimo dobu velikonoční.
†††
†††
Modlitby velikonoční:
|
|
