Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 21.09.2018 08:11:53 

Má víra - domov mé duše

» Myšlenky na září 2018 »

   
 
Sebrané myšlenky dne - září 2018
 

 

Myšlenky na pátek 1. 9. 2018:

 Jen láska dává člověku pochopit, kolik je povinován životu, druhému člověku a druhým lidem. Vědomí, že jsem milován, mě činí odpovědným.
 Jeden odborník řekl: „Učíme to, co víme, ale vychováváme to, co jsme.“ Tvoje děti mohou někdy pochybovat o tom, co říkáš, ale vždycky budou věřit tomu, co děláš.
 Mohu mít radost z toho, že Pán „zahanbuje mocné“. A děkuji, že o Něm vím! Kéž mě to naplní pokorou, ale i sebevědomím.

(Komentář: 1 Kor 1,26-31)

Myšlenky na neděli, 2. 9. 2018:

 Bůh je od věčnosti zamilován do krásy tvora, kterého chtěl stvořit.
 Pokud kážeš vodu, ale piješ víno, nemusí tě děti přestat milovat, ale nakonec u nich ztratíš respekt. A co je ještě horší, pomyslí si: „Jestli ty zásady, které kážeš, nefungují u tebe, proč bych je měl dodržovat já?“ Tvůj příklad bude na ně mít větší dopad než veškeré tvé nabádání.
 Zákon a norma mají velký význam, určují, co je a co není správné. Platí však vždy? Bez porozumění smyslu daného předpisu je jeho bezhlavé plnění nesmyslné (mluví se odborně o epikii – smysluplný výklad zákona). Některé okolnosti totiž mohou význam předpisu zcela změnit. Nejde o systematické navádění, jak zákony obcházet. Jde o zvnitřnění smyslu, tedy porozumění proč a přijetí tohoto pohledu na mravní jednání do svého života. Jaký význam má předpis o čistotě? Jak se týká nás a naší běžné životní praxe?

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí 3. 9. 2018:

 Ten, kdo si umíní žít v ráji svých fantazií, často donutí druhé k životu ve velmi konkrétním pekle.
 Uvědom si, že slova, která říkáš, mají obrovskou moc, a to jak v tvém vlastním životě, tak v tvých vztazích.
 I dnes mnohým pravda překáží. Ježíš, kterého vyhnali, prochází jejich středem! A ubírá se dál… Udělám mu já ve svém srdci místo?

(Komentář: Lk 4,16-30)

Myšlenky na úterý 4. 9. 2018:

 Druhé máme vnímat takové, jací opravdu jsou, a ne jací myslíme, že jsou.
 Nauč se vždy pečlivě volit a říkat taková slova, která budou druhé lidi budovat a ne srážet, spíše povznášet, než kritizovat, slova vyslovovaná v lásce a pravdě a nepřekrucovaná tvými vlastními přáními a očekáváním. Slova, která budou přinášet jistotu, a ne zastrašování.
 Ježíšova moc spočívá v tom, že dovede přísně poručit a vyhnat zlo. V mých kompromisech se zlem a „politikaření“ se Boží síla neprojeví…

(Komentář: Lk 4,31-37)

Myšlenky na středu 5. 9. 2018:

 Úcta pro věřícího člověka pochází od Boha, Otce, který každé dítě přijímá jako svého syna a dává mu jistotu své lásky - jistotu, že už úžasné je, a nemusí se jím teprve stávat.
 Chraň se, říkat slova, která jiné lidi zraňují a sráží.
 Šimonova tchyně po svém uzdravení vstane a všechny obsluhuje. I já mám vlastně tím, že sloužím, podíl na Kristově uzdravování.

(Komentář: Lk 4,38-44)

Myšlenky na čtvrtek 6. 9. 2018:

 Kdo se nenaučí přijímat utrpení, jako kdyby říkal NE samotnému životu. Žil by v jedné velké lži.
 Buď laskavý ve slovech, snaž se mít jazyk moudrých, který hojí a žehná.
 Když si myslím, že sám všemu rozumím lépe, než radí druzí, nic neulovím. Když dám na rady Pána, budu nad „úlovkem“ žasnout!

(Komentář: Lk 5,1-11)

Myšlenky na pátek 7. 9. 2018:

 Nekoná-li člověk správné, krásné a dobré věci, podléhá zmatku a frustraci.
 Snaž se vše činit bez reptání a pochybovačného dohadování. Nemluv negativně ani o sobě samém. A kdykoliv začneš vyslovovat kritická slova, snaž se okamžitě zastavit.
 Novost Kristova učení nelze uzavřít do starých forem. Nesnažíme se o to? Pak se nedivme, že se měchy trhají…

(Komentář: Lk 5,33-39)

Myšlenky na sobotu 8. 9. 2018:

 Ten, kdo je vychováván k tomu, aby se uměl odříci vlastních požadavků, zůstává nohama na zemi, má k druhým lidem úctu a žije ve zdravém napětí ve vztahu k budoucnosti a k svému osobnímu růstu.
Jen Bůh vidí do srdcí lidí, proto pouze on má právo je soudit.
 Před devíti měsíci jsme si připomínali její vyvolení. Dočkali jsme se. Příslib radosti: poté, co „rodička porodí“, kéž už není místo pro beznaděj!

(Komentář: Mt 1,1-16.18-23)

Myšlenky na neděli, 9. 9. 2018:

 Smysl pro povinnost zakouší opravdu jen ten, kdo na sobě nejdřív zakusil velkorysost někoho jiného.
 Jednou budeme sklízet, co jsme zasévali.
 Hluchý a němý je symbolem každého, kdo nerozumí. Je to Izraelita, patří mezi vyvolený národ, a přeci nechápe. Proč? Brání mu „nemoc“, tedy ne-moc, nějaký nedostatek. Ježíš nepřišel odsoudit ty, kdo mají nedostatky, přišel je uzdravit. Nejde tu především o fyzickou omezenost, ale o duchovní limit. Není rozdíl mezi vyvoleným národem a ostatními národy. Všichni jsou „nemocní“ a potřebují Boží dotyk. Dovolíme Pánu, aby se takto dotknul nás? Stojíme o jeho uzdravení?

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí, 10. 9. 2018:

 V životě neexistuje automatický vztah mezi přáním a jeho splněním, žádná bezprostřední souvislost mezi tužbou a realitou, ale všechno něco stojí, všechno má svůj čas, všechno si žádá věrnost a pokojné očekávání.
 Pokud tě Bůh povolal, abys mu sloužil tím, že budeš sloužit jiným, soustřeď se na to, abys zachoval věrnost, a nepovyšuj se.
 Dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Ježíš uzdravuje ochrnulého též jako znamení pro nás: nejsme ochromení kritikou těch, kdo se v církvi snaží o uzdravení?

(Komentář: Lk 6,6-11)

Myšlenky na úterý 11. 9. 2018:

 Křesťan stejně jako vychovatel je věrohodný ne tím, co říká, ale především tím, co dělá, a úplně nejvíc díky tomu, kým je.
 „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci (za tu výsadu)“ (Koloským 3:17).
 Ježíš vyvolil svých Dvanáct po celonoční modlitbě. A vybral si opravdu různé typy. Znamení a výzva pro naše časy: pluralita je v církvi žádoucí!

(Komentář: Lk 6,12-19)

Myšlenky na středu 12. 9. 2018:

 Zralost je dcerou bolesti.
 Máloco v životě je horší, než zastávat pozici, do níž jsi nebyl povolán a nejsi vybaven pro její vykonávání. Proto se nesnaž povýšit sám sebe.
 Překvapivý recept na štěstí: prostota, touha po spravedlnosti, být znamením pro okolí. Blahoslavený je totiž šťastný! Jinak Ježíše nepochopím.

(Komentář: Lk 6,20-26)

Myšlenky na čtvrtek 13. 9. 2018:

 Nevychovanost dokonale nevychovaných lidí ztěžuje život všem dalším, působí vzájemnou lhostejnost a odnímá nám každodenní špetku laskavosti a harmonie.
 Člověk, který má přátele, musí být sám přítelem
 V Evangeliu popsané skutky jsou obrazem Boha. Budu se snažit podle nich jednat? On mě přece stvořil ke svému obrazu!

(Komentář: Lk 6,27-38)

Myšlenky na pátek 14. 9. 2018:

 Pokud chcete jednat s rozhodností, musíte být přesvědčeni o správnosti toho, co děláte, jinak přenášíte na ostatní svou nejistotu.
 Skutečným přátelům záleží na tom, kam směřuješ. Hledí za hranice přítomnosti a hluboce jim záleží na celé tvé osobnosti.
 Ježíš v noční rozmluvě poodhaluje Nikodémovi své tajemství. Nikdy nepochopíme plně jeho lásku k nám. Kéž si ji připomeneme v našich maličkých obtížích…

(Komentář: Jan 3,13-17)

Myšlenky na pátek 15. 9. 2018:

 Cítit se opravdu milován a učit se uznávat hojnost přijímané lásky je mocným faktorem rostoucí sebeúcty.
 Bůh dal každému z nás jedinečnou osobnost, obdarování, cíl a povolání. A chce s tebou mít unikátní vztah, jiný, než má s kýmkoliv dalším. Jeho jednání s tebou je stejně individuální jako tvé otisky prstů. Proto se potřebuješ naučit, jak slyšet jeho hlas, a vědět, kdy mluví právě k tobě.
 Maria je tak odevzdána samotným Ježíšem i nám. V úzkostech můžeme opravdu upřímně volat: Ukaž, že jsi matkou!

(Komentář: Jan 19,25-27 nebo Lk 2,33-35)

Myšlenky na neděli, 16. 9. 2018:

 V jasném zákazu, který nám nejde vyslovit snadno, ale který obsahuje naději, je víc lásky než v neurčitém odmítnutí, z něhož není poznat, co si skutečně myslíte.
 Bůh ti nepožehná proto, že znáš pravdu, ale proto, že ji poslechneš: „Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte“ (Jan 13:17).
 V běžných rozhovorech s lidmi lze často objevit několik očekávání, která je přivádějí k diskusi o Bohu. Tím prvním je zvědavost, resp. touha po nějakém zajímavém zážitku. Jiní lidé očekávají, že Bůh vyřeší jejich problém. Další se k němu připojí, protože je to velký vůdce a oni se mohou schovat ve stínu někoho mocného. Ale ani jedna ze skupin nehledá Boha pro něj samotného. Jenže právě o to jde. A má to také svoje překážky. A právě tyto bariéry dělící člověka od Boha Ježíš odstranil svou obětí. V tom spočívá mesiášství, abychom my měli otevřený přístup k Bohu. A Ježíš ukazuje, co znamená být blízko Bohu: je to sebevydání do absolutní míry. Toto sebedarování dělá nejen člověk, ale především Bůh! Ač to na první pohled vypadá jako strašlivá oběť smrti, ve skutečnosti je to jediná cesta k plnosti života.

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí 17. 9. 2018:

 K tomu, aby tu byla pravá láska, je nutné plné a bezpodmínečné přijetí druhého jakožto někoho, kdo je ode mě odlišný a koho mám rád, protože je jiný.
 Je dobré sdílet své osobní postřehy s druhými. Od jiných lidí se můžeme naučit pravdy, které bychom se sami nenaučili. Druzí lidé nám pomáhají zjistit, co nám schází, a soustředit se na to. Vedou nás k zodpovědnosti.
 I když se společně neopíjíme, text je aktuální i pro nás: Pavel klade na srdce i nám onen společenský, sociální rozměr eucharistického slavení. Udělám vše pro to, aby liturgie mše svaté směřovala k jednotě!

(Komentář: 1 Kor 11,17-26.33)

Myšlenky na pondělí, 24. 9. 2018:

 V životě je mnohem více toho, co přijmeme, než toho, co darujeme, nebo než toho, co si zasloužíme. Sám život je darem.
 Chceš-li v životě uspět, potřebuješ k tomu prostředky. Když ti Bůh dává vizi, dává ti pro ni také prostředky. Když se tak nestane, máš buď špatné načasování, nebo se tvoje falešná představa minula s tím, co pro tebe Bůh měl. Boží prostředky mohou přicházet jako nápad, který najednou dostaneš, nebo myšlenka, která se ti neodbytně usadí v mysli a postupem času sílí. Mezi jeho prostředky patří i pomoc druhých lidí. Takže choď v lásce, kamkoliv jdeš.
 Kdo má ochotu vyjít na cestu s Pánem a třeba se i něčeho zříci, nebude strádat. Kdo chce křečovitě lpět na svém, může přijít o všechno.

(Komentář: Lk 8,16-18)

Myšlenky na středu 19. 9. 2018:

 Člověk, jehož požadavky druzí vždy a všude uspokojují, žije v nereálném světě.
 Můžeš pochybovat o svých vlastních schopnostech, ale nikdy nepochybuj o schopnostech Božích, o jeho zaslíbeních a jeho ochotě je splnit
 Jsme zvyklí tento úryvek číst při sňatku. Pokusím se jej ale tentokrát vztáhnout na jednání v církvi. Raduji se například z úspěchu druhých?

(Komentář: 1 Kor 12,31 – 13,13)

Myšlenky na čtvrtek 20. 9. 2018:

 Úloha vhodně užitého zákazu je zásadní, učí tě tomu, že svět ti není k dispozici, ale že máš vůči němu povinnosti.;
 Sebevědomí je představa, kterou nám vnucuje svět – navádí nás, abychom spoléhali na vlastní dovednosti a schopnosti. Bible ale varuje: „Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák…“
 Vzor pro hlásání i dnes: Pavel klade sám sebe na úplně poslední místo.

(Komentář: 1 Kor 15,1-11)

Myšlenky na pátek 21. 9. 2018:

 Když dobře prožíváme odloučení od druhého, včetně bolesti, kterou přináší, pak se vzájemné pouto neztratí, ale dostane se na vyšší úroveň.
 Obrátil se snad Ježíš k Tomášovi kvůli jeho pochybnostem zády? Ne! On nikdy neodmítá upřímná, pochybující srdce. Ježíš Tomášovi všechno osobně ukázal a rozptýlil všechny jeho pochybnosti.
 Matouš zaznamenal Pánovu kritiku těch, kteří byli oddělení, čistší, lepší. Nezazlívám některým představitelům církve jejich sklánění se k hříšníkům, k lidem na okraji?

(Komentář: Mt 9,9-13)

 

 

Myšlenky jsem posbírala na těchto stránkách:


 

   

 

 

 

TOPlist