Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 20.11.2018 07:17:02 

Má víra - domov mé duše

» Myšlenky na listopad 2018 »

   
 
Sebrané myšlenky dne - listopad 2018
 

 

Myšlenky na čtvrtek 1. 11. 2018:

 Čím víc se člověk dává Bohu, tím víc se on dává člověku.
 Humorista James Thurber napsal: „Všichni lidé by si měli, dříve než zemřou, zjistit, před čím a za čím utíkají a proč.“
 Co bezejmenných, kteří věrně svědčili o Pánu, už mě předešlo… Výzva pro dnešek: i já k nim chci patřit!

(Komentář: Zj 7,2-4.9-14)

Myšlenky na pátek 2. 11. 2018:

 Po celý život se sjednocujme s Kristem a kráčejme tou nejpřímější cestou k Bohu.
 Neměj strach z toho, že tvůj život skončí, ale z toho, že nikdy nezačne. Když dovolíš, aby strach opanoval tvůj život, nebudeš nikdy žít naplno.
 Starozákonní text vyjadřuje víru ve vzkříšení a oprávněnost smírné oběti za druhé. Ježíšova oběť dává této zmínce nový smysl. S tím chci prožít dnešní den!

(Komentář: 2 Mak 12,43-46)

Myšlenky na sobotu 3. 11. 2018:

 Vše, co je tím, čím má být, je krásné.
 V životě neexistují žádné záruky. Spoléháme na mnoho věcí, které nás mají chránit, jako jsou pojistné smlouvy, poplašná zařízení, cestovní šeky, aspirin, deštníky, navigace nebo airbagy. Pravda ovšem je, že život je nebezpečný, poškozuje tvé zdraví a nakonec tě zabije. Proč se tedy bát a neprožít si ho naplno?
 Jistá „indiference“, nezávislost mého přání na osudu, mě tím víc povzbudí k odevzdanosti Pánu. A tato odevzdanost bude samozřejmě vyzařovat do mého okolí. Budu všem snesitelnější, protože budu i radostnější.

(Komentář: Flp 1,18b-26)

Myšlenky na neděli, 4. 11. 2018:

 Jsme jako nástroj, jehož přetržené struny je nejprve třeba vyměnit a nové pak naladit, aby ve vás božský hráč mohl rozehrát svou sonátu.
 Shakespeare řekl: „Kdo prchá strachy před žihadel jedem, nezaslouží si ani plástev s medem.“
 Všechny příkazy Desatera stojí na základním pilíři, kterým není nějaký předpis či soubor norem, ale vztah. Lidský život je utvářen dvěma základními vztahy: k lidem a k tomu, kdo nás přesahuje. Lze vším pohrdat, lze žít ve strachu, ale také lze Boha i člověka milovat. A Ježíšovo učení se nijak neodlišuje od linie Bohem zjevených pravd vtisknutých do Tóry. A jak si odpovíme my? Které přikázání je pro nás osobně nejdůležitější?

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí, 5. 11. 2018:

 Všechna krása Božího Syna je jednou provždy vložena do jeho lásky k lidem.
 Jsou dvě věci, které jsou v našem životě neustále přítomné: strach a víra. A každý den svého života si volíš jedno nebo druhé.
 Nezištnost. Ta se má však projevit i v postoji k Bohu. Nekonat věci jen pro okamžik „vzkříšení spravedlivých“. Ale prostě z lásky.

(Komentář: Lk 14,12-14)

Myšlenky na úterý 6. 11. 2018:

 Je to stále jeden a týž Bůh, kterého nosíme v sobě. Sklání se k nám dnem i nocí a chce nám darovat svůj božský život.
 Nedovol, aby se ti to, co nemůžeš udělat, pletlo do toho, co udělat můžeš.
 Možná pak pozvaní reptali, jací to lidé stolují na Pánově hostině. Ale Pán už je takový: má rád plný dům.

(Komentář: Lk 14,15-24)

Myšlenky na středu 7. 11. 2018:

 Měli bychom často prosit Ducha Svatého, aby nám pomohl lépe chápat duchovní krásu. Je to dar, který se nabízí nám všem.
 Hrdina i zbabělec cítí stejný strach. Hrdina ale svého strachu využije k svému růstu, zatímco zbabělec uteče. Je to stejný strach, ale záleží na tom, co s ním uděláš. (Cus D’Amato)
 Totální nároky! Dostát jim je možné pouze s bezvýhradnou láskou. Snad právě ona nahradí počtářskou racionalitu ve vztazích k Němu.

(Komentář: Lk 14,25-33)

Myšlenky na čtvrtek 8. 11. 2018:

 Jsme jako plátno, a když se plátno pořád pohybuje jako prapor zmítaný větrem, Duch Svatý na ně nic namalovat nemůže.
 Je velký rozdíl mezi obavami a starostí. Člověk, který má obavy, vidí problém. Člověk, který má starost, problém řeší. (Harold Stephens)
 Pánu i dnes záleží na těch „ztracených“. Pokud se počítám mezi oněch 99, nesmím si stěžovat, že mi nevěnuje tolik pozornosti, zatímco hledá zatoulanou ovečku.

(Komentář: Lk 15,1-10)

Myšlenky na pátek 9. 11. 2018:

 Bůh učiní z tvého života umělecké dílo. Každé duchovně krásné dílo je povoláno k tomu, aby vzdávalo slávu pouze Bohu.
 To, co se ti stane, není zdaleka tak důležité jako to, co se stane v tobě.
 V době ohrožené suchem si víc vážíme vláhy. To platí i ve vztahu k církvi. Kéž dává všude život, kéž uzdravuje!

(Komentář: Ez 47,1-2.8-9.12)

Myšlenky na pátek 10. 11. 2018:

 Krása je zdroj štěstí, protože krásné a dobré mají k sobě blízko.
 Hodnotit svá včerejší rozhodnutí a trápit se otázkou, jestli jsme se rozhodli dobře, je plýtvání energií. „Jestliže jsi udělal to nejlepší, co jsi mohl udělat, pokud jsi udělal to, co jsi měl udělat, pak nemá smysl se nad tím trápit, protože to nejde změnit.“ (Harry Truman)
 Dobře víme, že majetek a bohatství i dnes zatěžují. Služba Bohu totiž vyžaduje celého člověka. Rozpolcenost může být však způsobena i existenčními starostmi… A za takto ohrožené chci víc prosit!

(Komentář: Lk 16,9-15)

Myšlenky na neděli, 11. 11. 2018:

 Jak krásné je pomyšlení, že po svatém přijímání máme v duši celé nebe.
 Ve většině případů lidé v životě dosáhnou jiných cílů, než čekali – někteří lepších, jiní horších, ale vždycky jiných. Zaměřovat se na cíl proto nemusí nutně být dobrým nápadem.
 Vyprávění o daru vdovy není diskusí nad problematikou kostelních sbírek. Ježíš směřuje jinam. Neporovnává výši darů či výdajů, ale míru, jakou se člověk spoléhá na Hospodina. Ježíš zvěstuje Boha, jeho pohled na svět, nabízí cestu k němu a očekávání, která Bůh má. To není místo pro pobavení se. To vyžaduje odpověď hodnou samotného Boha: dát všechno a spolehnout se na něj.

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí 12. 11. 2018:

 Bůh je vše, on stačí a člověk žije jen z něho. Nacházíme ho všude, při praní prádla i při modlitbách.
 „Nedělejte si starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení“ (Matouš 6:34)
 Pastorální, pastýřský list začíná základními požadavky na pastýře: zvládnout vlastní „dům“. Teprve potom se může věnovat službě církvi!

(Komentář: Tit 1,1-9)

Myšlenky na úterý 6. 11. 2018:

 Je to stále jeden a týž Bůh, kterého nosíme v sobě. Sklání se k nám dnem i nocí a chce nám darovat svůj božský život.
 Nedovol, aby se ti to, co nemůžeš udělat, pletlo do toho, co udělat můžeš.
 Možná pak pozvaní reptali, jací to lidé stolují na Pánově hostině. Ale Pán už je takový: má rád plný dům.

(Komentář: Lk 14,15-24)

Myšlenky na úterý 13. 11. 2018:

 Když je ti smutno, řekni to Ježíši, který všechno ví a chápe a který je hostem tvé duše.
 Jediným místem, kde disponuješ nějakou mocí, je přítomnost. Udělej navzdory strachu to, co můžeš udělat tady a teď, a budeš mít uspokojení z vědomí, že děláš vše, co je ve tvých silách, abys dosáhl svého potenciálu. Když budeš plánovat příliš daleko do budoucnosti, budou tě trápit otázky „co když?“
 Pavel klade důraz i na dobrý vnější dojem. Uvědomím si, že i já reprezentuji Krista. Dnešní světice je ve své nenáročnosti i mým vzorem.

(Komentář: Tit 2,1-8.11-14)

Myšlenky na středu 31. 10. 2018:

 Láska musí převyšovat vše pomíjející, a pak už milující nedokáže nic oddělit.
 Strach i víra budou v tvém životě vždycky přítomné, navrch ale bude mít to, co budeš krmit.
 Ten, kdo respektuje a zachovává určitý řád, ocení vydanost Boží dobroty. Nezištnost mezi osobami, která se nám odhaluje jako vzor pro naše jednání.

(Komentář: Tit 3,1-7)

Myšlenky na čtvrtek 15. 11. 2018:

 Člověk může být Marií i Martou zároveň: neustále pobývat v Pánově přítomnosti a hledět na něj pohledem plným lásky.
 Nemůžeš čekat, že jakýkoliv strach prostě zmizí. Pokud se soustředíš na své obavy, budeš se jimi zabývat a poddáš se jim, porostou.
 Krásné mezilidské vztahy i mezi společensky nerovnými lidmi. Kéž jsou vzorem pro jednání v naší církvi!

(Komentář: Flm 7-20)

Myšlenky na pátek 16. 11. 2018:

 Žijme s Bohem jako s přítelem a stále oživujme svou víru, abychom se s ním skrze vše sjednocovali. Právě tak se rodí světci.
 Způsob, jak přemoci své obavy, je nechat je vyhladovět. Nedávej jim čas a energii. Nepřiživuj je pomluvami, šířením špatných zpráv, ani děsivými filmy.
 Poznání nadpřirozena bez Krista, nepřijetí jeho lidství, vede i dnes k bloudění. Žít v lásce skrze Krista je svědectvím i dnes, kdy mnozí rádi mluví o „křesťanských hodnotách“.

(Komentář: 2 Jan 4-9)

Myšlenky na sobotu 17. 11. 2018:

 Člověk může být šťastný, i když mu něco není po chuti; jen je třeba stále hledět na Pána Boha.
 K nejhorším lžím patří ty, jimiž lžeme sami sobě, a nakonec jim i uvěříme. A nejhorším problémem lháře je, že nemůže věřit nikomu jinému, neboť „podle sebe soudí tebe"."
 Janův postoj k „cizím“, kteří zvěstují evangelium, svědčí o tom, že se sám nepokládá za výjimečného. Jeho důraz na lásku nejsou jen slova! Vzor pro jednání v církvi.

(Komentář: 3 Jan 5-8)

 

Myšlenky na neděli, 18. 11. 2018:

 Musíš si uvnitř duše vytvořit malou celu. Pak budeš myslet na to, že Pán Bůh je tam, a čas od času tam zajdeš. Když zjistíš, že tě něco rozčiluje, rychle tam pospěš a se vším se svěř svému Pánu.
 Jelikož neexistují dokonalí lidé, nemohou existovat ani dokonalí rodiče. I když své děti vroucně miluješ, budeš někdy unavený, otrávený, zklamaný a podrážděný. Důležité je, abys z takových chvil udělal spíš výjimku než pravidlo.
 Ježíš nenechává nikoho na pochybách, že přijde konec světa. Dnes ale žijeme ve společnosti, která s něčím takovým nepočítá. Věří ve vědecké vyřešení každého ohrožení, v lidský soucit,… ale ne v konec světa, ač jde o vědecky zřejmý fakt. Ať se lidem daří lépe či hůře zvládat výkyvy dějin, přírody či vlastní lidské excesy, jediným Pánem nad světem a jeho dějinami je v posledním důsledku Bůh. Jemu se budeme zodpovídat a on také dějiny směřuje k jedinému cíli. Máme mít strach? Máme propadnout zoufalství? Ježíš vede své učedníky k jinému postoji! On „jedinou obětí přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil…“. Není třeba se bát, ale přijmout Krista a svůj život svěřit do jeho rukou. On nás vede, on s námi spolupracuje na díle rozšíření evangelia v tomto světě a on nás zachrání, až přijde onen čas.

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí, 19. 11. 2018:

 Naprav se a nech se lapit do Kristových sítí, vždyť tam je tak dobře.
 Je smutné, že se z výchovy dětí, této odvěké rodičovské odpovědnosti, stalo břímě mnohdy navíc zatížené pocity selhání. Přitom většina maminek a tatínků dělá doma úctyhodnou práci a je načase, aby je někdo za ni poplácal po ramenou.
 I já mohu v modlitbě prosit: „Pane, ať vidím!“ Skrz víru mohu vidět to, co je druhým skryté…

(Komentář: Lk 18,35-43)

Myšlenky na úterý 20. 11. 2018:

 Musíme se usebrat, vystoupat výš a uvědomit si, že kříž je nástrojem Boží lásky.
 Pokud opravdu věříš Písmu, proč si stěžuješ, děláš si starosti a představuješ si všechno možné, místo abys důvěřoval Bohu?
 Zdánlivý život, zdánlivé, nezapálené křesťanství. Takové je určeno k „vyplivnutí z úst“. Nechutná. Musím to změnit a začít u sebe.

(Komentář: Zj 3,1-6.14-22 )

 

Myšlenky jsem posbírala na těchto stránkách:


 

   

 

 

 

TOPlist