Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 21.01.2019 08:44:17 

Má víra - domov mé duše

» Myšlenky na leden 2019 »

   
 
Sebrané myšlenky dne - leden 2019
 

 

Myšlenky na úterý 1. 1. 2019:

 Boží vůle nám dává křídla, abychom mohli vzltnout do výšin, a tak se mohli společně s Marií odvážit otevřít Bohu bránu vlastního života i my.
 Lidé loajální pomáhají všem ostatním stát se lepšími, jsou obvykle průzrační a čitelní, i když své myšlenky dobrovolně nezveřejňují. Když je ale někdo zklame, a to je někdy nevyhnutelné, mohou se stát cynickými.
 Nekomplikovaná radost pastýřů kéž září z tváře Kristovy církve! Setkání s Ním a s Marií mě může provázet a posilovat celý tento rok!

(Komentář: Lk 2,16-21)

Myšlenky na středu 2. 1. 2019:

 Když slavíme eucharistii, nacházíme se v Betlémě, v "domě chleba". Kristus se nám daruje a tím nám daruje i svůj pokoj.
 Nadšenci jsou duší večírků. Mívají dar vypravěčství, rádi mluví o sobě a mají potřebu být středem pozornosti. Nejsou však ochotni řešit bolestné a nepříjemné situace, což je může zavést do izolace nebo závislosti.
 Příprava na setkání s Ježíšem vyžaduje i po nás, abychom se stáhli do pozadí. Pokora Jana Předchůdce ať inspiruje všechny, kterým je svěřeno hlásání…

(Komentář: Jan 1,19-28)

Myšlenky na čtvrtek 3. 1. 2019:

 Poselství Vánoc nám pomáhá rozpoznat temnotu uzavřeného světa. Toto poselství nám zároveň říká, že Bůh se nenechává zavřít venku. Nachází prostor a vchází třeba i do chléva.
 Máš potřebu vést a protivník tě skutečně nabuzuje? Když se v Německu dostal k moci Adolf Hitler, našel v něm Churchill hrozivého protivníka, na něhož „celý život čekal“. Přijal tu výzvu a úspěšně se jí zhostil.
 Svědectví o Duchu svatém bude završeno později Janovým mučednictvím. Svědek (řec. martyr), který vidí víc než ostatní, má vždy podíl na Ježíšově utrpení.

(Komentář: Jan 1,29-34)

Myšlenky na pátek 4. 1. 2019:

 Kristus nerekonstruuje jen tak nějaký dům. On přišel, aby stvoření, vesmíru znovu navrátil jeho krásu a důstojnost. Právě toto začíná o Vánocích. Vánoce jsou svátkem obnovy stvoření.
 Pokud jde o skvělé vedení, existují dvě slova, která s ním jdou ruku v ruce: „laskavost“ a „velikost“. Proto Bůh pomoz vůdci, který sám nemá vůdce, ale i těm, kdo ho následují! Zodpovědnost bez vykazatelnosti (vláda bez kritiků) vytváří nestabilitu. Pouze když se vůdce obklopí lidmi, kteří mají tak jasné a ostré vidění, aby vykompenzovali jeho slepé oblasti, může uvidět svůj sklon využívat lidi a vládnout strachem a zastrašováním k dosažení vlastních cílů.
 Petr a Ondřej. Dva rodní bratři. Nezapomenutelné setkání, když si přesně pamatovali i hodinu. Znám datum svého křtu?

(Komentář: Jan 1,35-42)

Myšlenky na sobotu 22. 12. 2019:

 Tam, kde se činí Boží vůle, tam se již nachází nebe.
 Bůh neodsuzuje ty, kdo se snažili a neuspěli, ale ty, kdo to ani nezkusili, protože podlehli strachu.
 Každé další povolání předchází touha. Touha po naplnění Zákona, radost z toho, že se dožijí naplnění dávných proroctví. Po čem dnes touží naše společnost? Dovedeme odpovědět?

(Komentář: Jan 1,43-51)

Myšlenky na neděli, 6. 1. 2019:

 Ať už jsme pastýři nebo mudrci, světlo a andělovo poselství nás volají, abychom se vydali na cestu a opustili uzavřenost vlastních tužeb a zájmů, vyšli vstříc Pánu a klaněli se mu.
 Z "mírotvůrců" jsou vynikající terapeuti a prostředníci, obvykle přinášejí smíření do rodin, sousedských vztahů i na pracoviště. Někdy však mají tendenci vytvářet pokoj za každou cenu, nebo využívají své komunikační schopnosti k tomu, aby se vyhnuli riziku a tak trpí „smrtelnou přívětivostí“ tam, kde by ve skutečnosti byla na místě odvaha. Šablona jejich hříchu je tak vábivá, že je pro ně největším nebezpečím. A je jim tak blízko, že nejsou schopen ji vidět.
 Ježíš otevírá cestu záchrany všem lidem! Skrze něj mohou zcela všichni, i pohané, předstoupit před Boha. Dnes oslavujeme tento velkolepý dar. Putování mudrců je více než symbolický obraz toho, jak Bůh vede každého, aby ho přivedl k poznání záchrany. Otázkou zůstává naše vlastní ochota nechat se Bohem vést. Izraelité měli všechny potřebné znalosti, aby Mesiáše poznali. Dokonce i král Herodes, který sám nebyl Žid… A přeci Mesiáše nepoznali. Pohanští mágové neměli takřka nic, a přesto přichází. Někdy nás zaráží, proč Bůh nejedná nějak jasněji, aby „museli“ poznat úplně všichni. Zjevně Bůh volí mnohem křehčí a svobodnější cesty. Oslovení a pozvaní jsme i my. Odpovíme?

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí 7. 1. 2019:

 Bůh od nás není daleko, nezůstává neznámý, neskrývá se v hádance jako potenciální nebezpečí. Bůh je nám nablízku, je nám tak blízko, že se stává dítětem a my můžeme tomuto Bohu tykat.
 Všichni se potýkáme s hříchem. Poznání, že každý typ dobra má v pozadí svá skrytá pokušení, by tě mělo vést k tomu, abys přestal druhým závidět, když se tobě zrovna nevede, a přestal je odsuzovat, když se ti daří.
 Nemocní, postižení, ochrnutí. K nim má i dnes Ježíš nejblíž. Nevadí mi to? Představuje pro mě takové království opravdu „radostnou zvěst“?

(Komentář: Mt 4,12-17.23-25)

Myšlenky na úterý 8. 1. 2019:

 Ježíš nepovolal své učedníky proto, že již byli svatí, úplní, dokonalí, ale proto, aby se svatými stali, aby se nechali přetvořit a takto oni sami proměnili celé dějiny. To platí i pro nás, stejně tak jako pro všechny křesťany.
 Rozpoznání tvé konkrétní šablony hříchu ti umožní pochopit, na čem musíš zapracovat, ale taky se staneš chápavějším a trpělivějším vůči těm, jejichž hříchy jsou jiné než tvoje.
 „Vy jim dejte najíst“, vy ukažte, co dovedete… Ale musíte předtím dát k dispozici všechno, co máte! I dnes mocné činy a znamení koná Ježíš s naší spoluprací.

(Komentář: Mk 6,34-44)

Myšlenky na středu 9. 1. 2019:

 Radost je potřeba někomu sdělit. O radost se můžeme dělit velmi prostě: úsměvem, dobrým skutkem, drobnou pomocí, odpuštěním. Nesme tuto radost a darovaná radost se k nám navrátí zpět.
 Odložme své náboženské masky a navzájem se povzbuzujme ve svých zápasech v milosti a bez odsuzování. Když poznáme sami sebe, přijmeme druhé, a půjdeme v lásce společně, Pak teprve jsme svobodní k tomu, abychom se stali nejlepšími verzemi sebe samých.
 Ježíš vlévá učedníkům jistotu a odvahu. Předtím však okusili námahu s veslováním. Jeho blízkost je odměnou pro vysílené.

(Komentář: Mk 6,45-52)

Myšlenky na pátek 11. 1. 2019:

 Maria nás zve, abychom i my pronesli své "ano", jež se zdá leckdy příliš těžké. Jsme pokoušeni dávat přednost vlastní vůli.
 Své duchovní domy - srdce potřebujeme neustále uklízet, protože žijeme v nečistém světě. Musíme je pravidelně čistit. Ne jednou za týden nebo jednou za měsíc, ale denně.
 Opuštěná místa jsou ideální pro modlitbu k Otci. I já jsem vyzván, abych v tomto synovství následoval Ježíše.

(Komentář: Lk 5,12-16)

Myšlenky na sobotu 12. 1. 2019:

 Bůh hledá lidi, aby nesli jeho pokoj a dělili se o něj. Prosme ho, aby naše srdce nenašel uzavřené.
 Potřebujeme, aby naším srdcem denně procházel Bůh, aby nás čistil a obnovoval.
 Boží dílo vzkvétá tam, kde se jeho hlasatelé dobrovolně a cíleně „menší“, a čím jsme pokornější a schopnější ustoupit, tím více roste.

(Komentář: Jan 3,22-30)

Myšlenky na neděli, 13. 1. 2019:

 Čím více prožíváme v kontaktu s Ježíšem skutečnost našeho křtu, tím více se nad námi otevírá nebe.
 Pokud si neseš ze svého dětství jizvy způsobené zanedbáváním nebo zneužíváním, nemusí být pro tebe snadné vidět v Bohu milujícího Otce.
 Stojíme na počátku hlásání evangelia. Co bylo prvním impulsem? Poslání. Ježíš je nebeským Otcem vyslán zvěstovat záchranu, ukázat, kdo Bůh je a jak člověka miluje. Ježíš nepřišel na zem za trest ani nejedná bez Otcova vědomí. Celé dílo záchrany je společný projekt Nejsvětější Trojice. Dnes máme vzácnou příležitost zahlédnout podstatu evangelia. Bůh Otec miluje svého Syna a je to jejich vzájemná láska, která ukazuje, že Bůh touží být mezi lidmi, v jejich světě protkaném obtížemi, a právě uprostřed něj člověka vykoupit.

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí, 14. 1. 2019:

 Člověk nemůže mít Boha za Otce, nemá-li zároveň církev za matku.
 Tvůj sen se by se neměl zrodit z nenaplněných tužeb tvého ega ani ze sobecké touhy se někomu vyrovnat, ani z tvé potřeby něco někomu dokázat.
 Bůh k nám mluví i dnes. Skrze svého Syna. Zcela konkrétně se ukazuje v nemocných, potřebných, je přítomen v těch na okraji. K Bohu není jiné cesty než přiblížení se k těm, které měl Ježíš tolik rád…

(Komentář: Žid 1,1-6)

Myšlenky na úterý 15. 1. 2019:

 Pokud se jako Boží děti stáváme také bratry a sestrami, můžeme našeho nebeského Otce oslovit "Otče náš". Tato modlitba vždy předpokládá "my", jímž se označuje Boží rodina.
 Boží péče je šitá na míru tvým konkrétním darům i slabostem. Stejně jako milující otec, i Bůh přijímá a naplňuje svou zodpovědnost, kterou vůči tobě má. Jaká je tedy tvoje role v tomto vztahu?
 Svět, jehož vykoupení stálo Ježíše tolik bolesti a hořkosti lásky, je svěřen člověku. Právě člověk je pokračovatelem Božího záměru. Obstojí?

(Komentář: Žid 2,5-12)

Myšlenky na středu 16. 1. 2019:

 Pán nás bere za ruku, pozvedá nás a uzdravuje. Činí tak po celá staletí. Bere nás za ruku ve svátostech, uzdravuje nás z horečky našich vášní a hříchů absolucí ve svátosti smíření.
 Nikdy nepočítej se to, co jsi ztratil, ale to, co ti zbylo!
 Sourozenectví s Ježíšem, naplnění vztahu s Ním. On zná i naše současné problémy. Není totiž nic, co by sám nepoznal. Kéž mě toto vědomí povzbuzuje!

(Komentář: Žid 2,14-18)

Myšlenky na čtvrtek 17. 1. 2019:

 Tam, kde Bůh není, tam se nedostává úcty ani člověku. Pouze pokud Boží krása září na tváři člověka, člověk coby Boží obraz je chráněn ve své důstojnosti, kterou pak nikdo nemůže poškodit.
 Odolej pokušení zacházet se všemi svými dětmi stejně, jsou rozdílné! Musíš každé ze svých dětí bezpodmínečně milovat, ale také mu pomáhat individuálně se rozvíjet.
 Kdykoli zatvrzuji své srdce, jsem sám proti sobě. Navzdory létům mohu být stále mladý! Pokud si uchovám „počáteční důvěru“.

(Komentář: Žid 3,7-14)

Myšlenky na pátek 18. 1. 2019:

 Jedině přichází-li nejprve slovo Boží a člověk se smíří s Bohem, i hmotné věci mohou začít fungovat dobře.
 Nenuť své děti jít cestou, kterou bys rád šel sám. Začni naslouchat tomu, čeho si cení, čeho se bojí a co potřebují. Pomoz jim objevit vlastní identitu a staň se jejich největším podporovatelem. Pokud to znamená dát na čas stranou své vlastní sny, udělej to a nikdy toho nebudeš litovat. Tvé děti jsou tvou budoucností, tvá podstata v nich budeš žít dál.
 Zmínka o radostné zvěsti (euangelion!) je příslibem pro všední dny tohoto roku. Na rozdíl od Izraelitů reptajících na poušti vezmu nabídku vážně: ochotně bez reptání vyjdu na cestu.

(Komentář: Žid 4,1-5.11)

Myšlenky na sobotu 19. 1. 2019:

 S Kristem se nemožné stává možným. S jeho pomocí, a jedině s jeho pomocí se můžeme stát dokonalými, jako je dokonalý nebeský Otec.
 Stromy, které zasadíme dnes, budou plodit ovoce, které budeme jíst zítra. Tak se modli a pros Boha, aby ti pomohl porozumět tvému dítěti.
 Ježíš – opravdový Velekněz, jediný prostředník mezi Bohem a mnou. Jakékoli jiné „cestičky“ se ukazují jako slepé. Chci se jej držet a milovat jej proto, že je tak soucitný a zná mě!

(Komentář: Žid 4,12-16)

Myšlenky na neděli, 20. 1. 2019:

 Církev je jako Kristus a společně s Kristem povolána a poslána založit království života a vyhánět vládu smrti, aby ve světě triumfoval Boží život.
 „Zkoumejme a zpytujme své cesty, vraťme se zpět k Hospodinu“.
 Svatý Jan do obyčejné venkovské události svatby v Káně vtiskl klíčové poselství. Učedníci, kteří jdou s Ježíšem, zde poprvé vidí, že Ježíš je nejen moudrý učitel, ale že jeho moc dalekosáhle překračuje běžné schopnosti. A co více, Jan na podkladě této svatby rozehrává obraz věčné hostiny, ke které Bůh pozval člověka zasaženého hříchem. Obraz překrásně vykresluje podstatu evangelia: není to lidská zdatnost vypěstovat víno, ani ovládání přírodních zákonitostí, ale pokorné svěření se do rukou Božích s vědomím vlastní prázdnoty. Maria jako potomek Evy zde stojí zároveň jako matka všech lidí a prosí za ně. S pokorou stojí před svým Stvořitelem a prosí: „Už nemají víno.“ Modlitba směřující k podstatě života. Nikoli k živoření a obrazu pouště, ale k symbolu hojnosti, k Bohem připravené zahradě života. A Bůh odpovídá!

» Nedělní čtení »

Myšlenky na pondělí 21. 1. 2019:

 Syn Boží se stal pokrmem pro svůj lid. Potřebujeme tento chléb, abychom zvládali překážky a únavu spojenou s putováním k zaslíbené zemi.
 Od kdy vede cesta k úspěchu přes útesy? Od té chvíle, kdy zlo vstoupilo do našeho světa. A dokud bude satan "obcházet jako lev řvoucí" , bude mezi Božím lidem páchat spoušť.
 Ježíšovo synovství je totální odevzdanost. Bůh Otec plodí své děti i v nás. Naše vzpurnost ale kontrastuje s Ježíšovou poslušností. A právě skrz Ježíšovu poslušnost je možný můj těsný vztah s Bohem.

(Komentář: Žid 5,1-10)

 

Myšlenky jsem posbírala na těchto stránkách:


 

   

 

 

 

TOPlist